Astronomický začátek jara
Každoročně se přeme se svými blízkými, zda jaro začíná 20. nebo 21. března. Záleží na tom, zda dáme za pravdu Slunci anebo lidskému kalendáři. Odpověď je myslím jasná. Pojďte se s námi ponořit do tajemství, kde se vlastně v čase nachází brána k jaru.
18. 3. 2019 – Slavnostní jarní fanfára
Zazní přesně 20. března pozdě večer, přesně ve 22 hodin a 58 minut! V tu chvíli přivítejte Slunce, nový život, lásku a plodnost. Klidně si připijte a zapalte svíci. V naší době nazýváme tento magický moment Jarní rovnodennost. Staří Keltové mu říkali Ostara podle bohyně plodnosti, která se v různých zemích nazývala odlišně - Artha nebo také Eostre. (Ano, právě podle ní se nazývá ženský hormon estrogen.) A čím je určena ta chvíle, kdy bohyně Ostara vchází do našeho světa? Jde o okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení berana. Jeho ekliptika se protne s rovníkem z jižní polokoule k nám na severní. V době jarní rovnodennosti je délka dne a noci stejná.
Atmosféra Země v tom dělá trochu zmatek, protože působí zrakový klam, díky němuž vidíme Slunce nad obzorem déle, než bychom měli. Opticky tedy nastává rovnodennost již tři dny před 20. březnem, ale ve skutečnosti je to na puntík v tento den. Omyl s 21. březnem nastal tím, když církev určila pevné určení prvního jarního dne na 21. březen, bez ohledu na to, kdy kosmický jev opravdu probíhá. Protože kalendář není přesný, dochází rok od roku k větším odchylkám. Pro církev to bylo důležité proto, aby se mohlo určit datum Velikonoc po prvním jarním úplňku. Ten tedy může nastat nejdříve 22. března, dříve by nebyl jarní. Velikonoce jsou sice pohyblivým svátkem, ale vidíte sami, že vycházejí z nepohyblivého data. Lépe tedy bude věřit Slunci.
Co se slaví ve svátek Ostary?
Plodná bohyně Ostara vyjde z podzemí na tuto zem a vše rozkvete. Ptáci kladou vejce, líhnou se motýli, včely sbírají pyl. Rodí se mláďata a také lidské děti. Vše ovládá láska a plodnost. Do brázd se sijí semena, která rychle vzcházejí a rostou ke slunci. Bohyně se setká v lese s parohatým bohem, ochráncem stád a plodnosti. Stane se, co se stát musí: Užasnou při pohledu na sebe. Láska jedním úderem změní jejich srdce. Zrodí se láska mezi bohy a jejich milováním se obnoví - znovuzrodí - svět. Samozřejmě z této tradice vznikly a na ni navázaly křesťanské Velikonoce. Tyto krásné tradice se nepopírají, naopak doplňují a jedna druhé dodává hlubší rozměr. Milující spasitel vstává z hrobu a vítězí nad smrtí. Dává nám šanci také se obrodit. Stát se znovu bytostmi světla. Je to vítězství lásky a života. Bohužel se Velikonoce slaví až po úplňku, kdežto pohanská Ostara se slavila od prvního jarního dne, kulminovala za úplňku a končila tři dny po něm. Síla Luny dávala energii lidem i rituálům. Proč nespojit vše dobré, co nám skýtá pohanství i křesťanství? V tom všem je moudrost věků. Vstupte tedy 20. března před 23. hodinou s čistou duší i myslí do nového jara.
Starobylé tajemství svátku čarodějnic Noc ze 30. dubna na 1. května je vskutku nocí magickou. Ve vesnicích se rozhoří ohně - je totiž večer...
Celý článek »