Halové jevy a kruhy kolem Slunce
Viděli jste již někdy duhový kruh kolem Slunce či měsíce, nebo „druhé Slunce“? Tajemné atmosférické úkazy poutají zvídavost - jak vznikají a co značí?
13. 1. 2020 – Tajemné atmosférické úkazy
Halové jevy nemají nic společného se žádnou halou a již vůbec ne s halovými sporty - právě naopak, vidět je totiž můžete pouze venku! Říká se tak širokému souboru atmosférických úkazů, které mohou nabývat různých, téměř až bizarních podob. Jedná se o různé typy kruhů kolem Slunce nebo Měsíce, duhových oblouků a kruhů, nebo světlých bodů na obloze, které připomínají druhé Slunce. Existuje jich široké spektrum, některé jsou běžnější, jiné velmi vzácné, ale některý z nich jste nejspíš viděli již někdy v životě i vy!
Kdo ovšem halové jevy nezná, může jimi být někdy pořádně zaskočen! Dokonce až natolik, že některé z halových jevů jsou občas mylně hlášeny jako pozorování UFO!
Pestré podoby halových jevů
Nejběžnějším halovým jevem je takzvané „malé halo“. Jedná se o vskutku nádherný a působivý úkaz - duhový kruh rozprostírající se kolem Slunce v poměrně malém poloměru. Velmi často můžeme vidět malé halo taky kolem Měsíce, hlavně úplňkového, ovšem tehdy nemívá typicky duhové barvy, ale jedná se o kruh v bíložlutém odstínu. Dalším poměrně běžným jevem je takzvané parhélium, neboli „druhé Slunce“. Na obloze při něm v určité vzdálenosti od Slunce vzniká světlý bod nebo flek, ve kterém lze rozeznat spektrum duhy, a který se svojí jasností téměř vyrovná skutečnému Slunci - takže to může opravdu vypadat, jako kdyby se naše nejbližší hvězda z ničeho nic rozdvojila!
Mezi další halové jevy patří různé typy duhových oblouků na obloze s větším poloměrem, nebo takzvaný „halový sloup“, který můžeme pozorovat, když je Slunce nízko nad obzorem, například těsně před západem, a vypadá jako sloup světla nad slunečním diskem.
Duha v ledových krystalcích
Jedno však mají všechny halové jevy společné, a to je způsob jejich vzniku. Je podobný vzniku duhy, ale s tím rozdílem, že světlo se zde nerozkládá v kapkách deště, ale v drobných ledových krystalcích v atmosféře.
Znamená to snad, že halové jevy bychom mohli pozorovat pouze v zimě? To vůbec ne - vyskytují se po celý rok! Odkud se tedy berou ty ledové krystalky, které rozkládají světlo na nádherné duhové kruhy a jiné efekty? Odpověď je jednoduchá - nacházejí se ve vysoké oblačnosti, tak vysoko v atmosféře, že zde panují teploty pod bodem mrazu po celý rok!
Halové jevy nejčastěji vznikají, když světlo Slunce či Měsíce prochází vysokými oblaky typu cirrostratus nebo cirrus. Tato vysoká oblačnost propouští hodně světla a jeví se téměř průsvitně, pouze zlehka zakrývá a zamlžuje Slunce či Měsíc. Tím pádem zůstává kotouč Slunce či Luny dobře viditelný a zářivý, ale zároveň se kolem něj na průsvitných oblacích vytváří nezaměnitelně krásný duhový kruh.
To, jaký přesně halový jev vznikne a jestli vůbec, je pak otázka konkrétního tvaru a uspořádání ledových krystalků v oblacích, kde se taky nabízí spousta různých možností - proto je tento jev tak pestrý a neopakovatelný!
A co takový halový jev znamená pro nás? Pověry a mýty jsou zde poněkud skoupé, přestože halové jevy jsou lidstvu známy po dlouhá tisíciletí. Nejspíš si je tedy můžeme vysvětlit podobně jako jejich blízkou sestřičku duhu - jako symbol štěstí, bohatství a přízně vyšších sil!
Dubnový úplněk ve Štíru - nezkrotné vášně je třeba krotit Hledání pravdy a smyslu nás samých, to nám dá úplněk 24. dubna v 1:48. Bude ve znamení objevování...
Celý článek »