Reklama
 
Reklama
Reklama

Kdo je tajemný svatý Mikuláš?

Známe ho jako svatého muže s plnovousem, po boku tak rozporuplných bytostí, jako jsou anděl a čert. Kdo byl skutečný Mikuláš a co znamená mikulášská symbolika, kterou dětem objednáváme a platíme každý rok? Pojďme se podívat ke kořenům tradice.

Kdo je tajemný svatý Mikuláš? (obrázek)

5. 12. 2018 –  Velký druid

Možná se to bude zdát neuvěřitelné, ale Keltové žijící na našem území se díky bojovým, ale i obchodním kontaktům dozvídali od Římanů novinky z „křesťanského světa“. Pro Římany ještě o křesťantví nešlo, dotyčné „celebrity“ brali jako průšviháře té doby, kteří končili na kříži či podobnou ostudou, ale kdo zná budoucnost dopředu? Jejich kronikáři, hlavně Josephus Flavius, to vše zachytili v dobových knihách.) Dlouhodobě totiž šlo o zákopovou válku, kde vojska v určeném počtu prostě „ležela“ na okrajích území Boiohaemum, dnešních Čech. V podstatě zde vojáci bydleli a trávili celý život. To se dělo i na území Gabréty, tedy dnešní Šumavy. Keltové se svými druidskými rituály nazývali ukřižovaného Ježíše a později i dalšího tvůrce zázraků, svatého Mikuláše, titulem Velký druid. Už před touto novodobou křesťanskou historií splynuly jejich legendy s těmi křesťanskými. Jeden z předvánočních keltských zvyků byl průvod Velkého druida, který jako ceremoniář vykuřoval příbytky pro ochranu proti zlu, a šel v čele karnevalu božských bytostí. Mezi nimi byl parohatý vládce lesa a dárce života Cernunos a také světelná bytost boha Slunce zvaná Lugh. Poznáváte moudrého vousatého Mikuláše a čerta s andělem?

Průvod masek

Stejný průvod podobný masopustu měli i staří Slované, kteří se nastěhovali na naše území a nahradili Kelty. Nemuseli válčit, prostě s nimi splynuli. I za jejich časů proudil vpředvečer svátku bohů, kteří předcházeli Slunovrat, tedy 5. prosince (zhruba začátek dnešního adventu), osadami průvod masek, které měly rituální význam. V čele byl slovanský kněz, za ním bohové včetně slunečního Svaroga a vládce podsvětí a stád Velese. Průvod přetrval na našem území až do poloviny 19. století! Vesnicemi chodily s nyní již takzvaným svatým Mikulášem, čertem a andělem konvoje maškar, jejichž původ si už nikdo nedokázal vybavit. Dostáváme se ale k reálnému Mikuláši, který skutečně žil.

Kdo byl tedy svatý Mikuláš?

Mikuláš z Myry, který zemřel právě 6. prosince, byl křesťanský biskup z období rané církve. Pocházel z řeckého území města Patary v Lýkii. Jeho otec byl nejspíš obchodník s rybami, protože prvotní patronství tohoto svatého patří právě rybářům. Jelikož však dělal zázraky také během námořních cest a pro opuštěné a zneužívané děti a puberťáky, je i patronem zneužívaných a mladistvých. O tom si povíme více, protože je to moc zajímavé. Byl nazýván také Mikuláš Divotvůrce, protože stejně jako Kristus oživoval mrtvé, pomáhal utiskovaným a osvobozoval vězně a nespravedlivě odsouzené. Za mlada se stáhl do samoty, ale oslovil ho hlas, který mu přikázal jít na veřejnost a usilovat v prvotní církvi o biskupství. Přesně to se mu podařilo v Myře, nynějším Demre v Turecku. Své dědictví po otci prý do posledního zlaťáku rozdal chudým. Když se v jeho okolí stalo, že urozený muž zchudl a prodal své tři dcery do nevěstince, Mikuláš prý házel oknem do jejich pokojů po tři dny zlaťáky zabalené do kusu látky. Dcery se pak mohly vykoupit a žít normální život, vdát se a mít děti. Daroval jim jejich život zpět.

Existují i další legendy: Zasáhl například v případě hrdelního zločinu, který byl dokonán. V jistém hostinci v Myře prý zabil hospodský tři chlapce a naložil je do sudu se solí, neradno pomýšlet proč a nač. Mikuláš to zjistil a mrtvé chlapce oživil - stejně jako Ježíš Kristus, který vracel život i mrtvým.

Při jedné z jeho plaveb do ciziny se stalo i to, že se námořník zamotal do lanoví a spadl. I jeho, na místě mrtvého, tento cestující biskup oživil. Mikuláš zemřel ve svém působišti roku 345. Po staletích, když Myru ovládli muslimové, a tím se v jejich područí ocitl i Mikulášův hrob, přistáli zde námořníci, kdosi říká že to byli piráti, a ukradli za cenu boje na život a na smrt jeho tělo, které odvezli roku 1087 do italské Bari, kde je krypta s jeho tělem dodnes cílem poutníků - a Mikuláš tím potvrdil i po své smrti, že je patronem námořníků. Dodnes je pozorováno, že z jeho ostatků vytéká čirá tekutina, která prý vrací zdraví.

Děsivý Krampus


V německy mluvících zemích prý nedoprovází Mikuláše čert, ale Krampus! Vypadá mnohem ďábelštěji než český tradiční čert. Svatý Mikuláš totiž vyháněl z lidí démony a toto má být zkrocená podoba tohoto démona, která svatého doprovází. V posledních letech se v době adventu rozmáhá krampusovská tradice i v českém pohraničí, takže se snadno můžete na tohoto tvora, jenž zde ve velkém počtu trajdá v průvodech, podívat. Je děsivý! Nad démonickým, kožnatě zřaseným obličejem, se tyčí zatočené rohy, pohled věští věčnou zkázu a ocas a kopyta doplňují ohavné pařáty. Krampus nosí proutěnou nůši na zlobivé děti a také vrbové proutí na šlehání lumpů a řetěz na jejich spoutání. Německé „krampen“ prý znamená pazour, ale je zde také staré slovo také „krampas“, které prý znamená cosi neživého. Podle některých legend sebrané zlé děti prostě sní, podle jiných s nimi tráví nějaký čas v podsvětí a poté je pustí. Spoléhejme tedy na vševědoucnost svatého Mikuláše, který pozná, co je v kom dobrého, a nedovolí Krampusovi hodným lidem ublížit.

Jak je to doopravdy?

Nemusíme stranit keltským, slovanským nebo křesťanským legendám. Jak historie postupně ukazuje, pravdivé jsou vlastně všechny. Vždy, když legenda skomírá, narodí se nový reprezentant, který svým lidským osudem do legendy zapadá - jaksi ji na sebe vezme! Tak se legendy obrozují. Jejich kořeny můžeme vypátrat do hluboké minulosti, ale jejich zrod nám stejně zůstává skrytý. Je v tom hluboké tajemství, jež nejsme schopni rozluštit. Jako by se nad vším vznášelo jakési prvotní „slovo“ - myšlenka, idea, která nám má cosi sdělit. I my dospělí se máme odevzdat do vůle moudrého a milujícího starce, který rozdává zázraky, a nechat se odměnit nebo ztrestat jeho průvodci, kteří znázorňují cosi vyššího nebo nižšího, než je náš svět. Ať je tím zářícím Lugh, Svarog či anděl. Ať je tím trestajícím Cernunos, Veles nebo Krampus. I my se můžeme zamyslet vpředvečer svátku svatého Mikuláše, jak žijeme a co si zasloužíme.

Článek pro vás připravila kartářka Ludmila.

Chcete se dovědět více?

Zavolejte našim poradcům na tel: 906 707 707

Kouzelné kameny - Všechny tváře jaspisu Kouzelné kameny - Všechny tváře jaspisu

Jaspis se tváří, jako by byl mnoha kameny. Vypadá a účinkuje různě, všechny druhy a barvy jaspisu mají...

Celý článek »