Ley-lines: Energetické linie Země
Země je živá. Obtáčí ji síť energetických linií. Pokud znáte lidské čakry, snad se nedivíte, že takový energetický systém má i planeta. Tam, kde se linie kříží, tamse dějí věci! Vydejte se krajinou a sami je najdete. Jsou vidět, ale i cítit. Připravte se na příval energie!
18. 9. 2017 – Všechno začalo megality
Na Britských ostrovech postavené menhiry, dolmeny a kamenné kruhy vzbudily pozornost amatérského archeologa a krajinného fotografa Alfreda Watkinse. Zpozoroval, že kruhy a řady jsou uspořádány podle určitého systému a vše začal dávat do souvislostí a hledat příčinu. Svůj objev ley-lines publikoval roku 1925 v knize The Old Straight Track, což by se dalo přeložit jako Starobylé přímé dráhy. Zjistil, že jde hlavně o pohřební a obchodní cesty. Pohřební cesty sloužily k rituálům, jak a kudy nejlépe vypravit mrtvé, aby mohli odejít do „medových plání“, jak říkali Kelti. Cesty lemované megality ovšem nepatřily jedné, ale mnoha kulturám, a jejich datování je různé. Watkins nepřikládal útvarům a drahám jiný význam než rituální a historický. O energiích nepsal nic. Svou knihu zakončil tímto citátem: „Z naší půdy jsme vyškrábali nové vědomosti o starých, prastarých lidských dovednostech. A také o úsilí, které přispělo k vytvoření naší Anglie.“
Odkud se vzal název ley-lines?
Každý, kdo slyší název poprvé, řekne si jistě, že ley znamená v angličtině položit a musí být tudíž odvozen od položených kamenů. Není tomu tak. Watkinsovi bylo nápadné, že spousta anglických městeček nese název zakončený na -ley. Když se podíváte na mapu kolem jeho rodného Herefordu, spatříte Madley, Putley, Bushley, Kempley, Pauntley, Stanley Portlage, Tackley, Stewkley, Witney, Tadley a dokonce Hatley Witney! Opravdu leží v přímkách a procházely jimi pohřební a obchodní cesty. Právě na těchto liniích leží i známé megalitické stavby a svatyně, které měly co do činění buď s kultovními pohřby, nebo s kalendářem. Kromě převahy koncovek -ley, podle nichž Watkins dráhy pojmenoval, leží na liniích mnoho obcí, které ve jméně obsahují slovo red, white nebo star a také kostelů, jež jsou zasvěceny Panně Marii, případně zabíječům draků sv. Jiří a sv. Michaelovi. Nejznámější z posvátných cest je takzvaná „Linie sv. Michaela“, která spojuje Stonehenge v Glastonbury, Tor Hill, kamenný kruh v Avebury a dalších 50 příhodně pojmenovaných kostelů. Církev posvátná místa převzala od předešlých kultur. O svátku Beltain míří tato přímka přímo k východu Slunce.
Žíly, kudy teče energie
Watkins zmapoval ley-lines nejpodrobněji. Už před ním však vyslovil reverend Edward Duke teorii, že existuje spojení mezi Stonehenge a kamenným kruhem v Avebury. A člen Královské archeologické společnosti sir William Henry Black prohlásil, že všechna starobylá místa nejen v Anglii, ale na celém světě jsou spojena pravidelnými čarami. Měli pravdu. Jak bylo později změřeno, jedná se o místa s mimořádně příznivou energií, kde lze doplnit lidské „baterky“ anebo dosáhnout výjimečných duchovních výkonů, jako vize jiných dimenzí a bytostí, spojení s vesmírem, odtělesnění v meditaci a podobně. V Číně se jim říká „dračí cesty“, v Nazce byly rituálně vyklizeny tak, že jsou viditelné po tisíciletí. Indiáni Kogi v Kolumbii mají šamanské cesty dodnes. Jsou také známy vikingské pohřební cesty, v Holandsku se jim zase říká „cesty smrti“. Nedejte se zmást názvy, pro dřívější kultury byla smrt jen přechodem do lepšího světa. Klany chtěly svým mrtvým dopřát to nejlepší. Jsou to cesty, po kterých se pohybují šamani při svých rituálech.
Inteligence planety
Dnes už máme mapy ley-lines. Hlavní osy jsou kříženy drobnějšími a ještě tenčími čarami, podobně jako z tepen a žil odbočují v těle vlásečnice, aby prokrvily každou buňku těla. Vzor těchto čar skládá na mapě světa takzvaný „Květ života“, jenž uctívaly všechny civilizace. Je silným přenašečem energie. Na místech křížení energetických cest nestojí jen kultovní stavby, ale také významná přírodní místa, například i Mount Everest nebo Machu Picchu jsou na jednom z nich. Může se jednat i o neobvyklé skalní útvary či stromy. Teorie vznesená některými zastánci „blízkých setkání“, že jde o vysilače jiných civilizací, tím padá. Musíme vzít na vědomí, že Země sama je složitou bytostí, která přijímá a vysílá energie a své vysilače je schopná si sama vytvářet. I my jsme součástí tohoto úchvatného systému. Nechtějme proto přijít všemu na kloub, ale přijímejme sílu, kterou nám matka Země dává.
Starobylé tajemství svátku čarodějnic Noc ze 30. dubna na 1. května je vskutku nocí magickou. Ve vesnicích se rozhoří ohně - je totiž večer...
Celý článek »