Magický zimní slunovrat
Nejkratší den v roce přichází! 21. prosince 2020 v 11:03 nastane zimní slunovrat a Slunce vstoupí do Kozoroha. Nezapomeňte na to v předvánočním shonu!
21. 12. 2020 – Slunce mění svůj směr
Tři dny před Štědrým dnem přichází ten magický moment - nejdelší noc v roce a nejkratší den napovídají, že době temnoty v ročním koloběhu již konečně odzvonilo. Od nynějška se Slunce na obloze otáčí a dny se opět začínají prodlužovat, byť zpočátku jen nepatrně - ale i tak je to dobrý důvod k oslavě! Zároveň však pořád máme před sebou nejchladnější část roku, protože zimní slunovrat je začátkem astronomické zimy. A v astrologickém kalendáři zas značí tento moment vstup Slunce do znamení Kozoroha.
Zimní slunovrat byl odedávna jedním ze dvou nejvýjimečnějších momentů v roce - alespoň tedy podle přírodního kalendáře. Tím druhým je jeho protějšek letní slunovrat 21. června. Dnes je zimní slunovrat trochu zastíněn přípravami na vánoce, a to je škoda. Vždyť ve skutečnosti spolu tyto dva svátky velmi silně souvisí!
Slunovrat a vánoce - jak spolu souvisí?
To, že slavíme vánoce zrovna v prosinci má hlubší souvislosti než je narození Ježíše Krista. Možná totiž nevíte, že nejsou žádné přesné informace, kdy bychom vlastně měli slavit jeho narozeniny. Některé zdroje spíš říkají, že pravděpodobnější je, že se narodil na jaře, podle legendy o tom, že ho přišli vítat pastýři a jejich ročního pracovního kalendáře. 25. prosinec jako den oslav Ježíškova narození byl ustanoven až dodatečně. Ale proč zrovna tohle datum?
Význam termínu vánoc je metaforický a souvisí právě se zimním slunovratem. Jedná se o vítání nového světla, nového života a naděje. Ve staré pohanské verzi jsou zosobněny „novým“ Sluncem, které se o slunovratu zrodí jako malý kluk a začne se tak nový solární rok. A v novější křesťanské verzi je toto světlo zosobněno narozením Ježíše Krista.
Taky není náhoda, že vánoce jsou až tři dny po slunovratu. Kdysi bylo zvykem slavit slunovraty až s třídenním zpožděním, aby byl čas ověřit astronomické pozorování, že Slunce se již na obloze skutečně otočilo. Stejný případ máme i v červnu s letním slunovratem a svátkem svatého Jana Křtitele o tři dny po něm.
Slunovratové zvyky a noční bdění
V dnešní době na zimní slunovrat v předvánočním stresu často zapomínáme, a to je velká škoda. Zkuste si najít trochu času a připomenout si tento velký den! A jaké byly kdysi slunovratové zvyky?
Když se na ně podíváme, zjistíme, že jsou to vlastně stejné tradice, které se nám uchovaly jako vánoční. Zkrátka jsou to dva svátky, které splynuly do jednoho! Důležitou roli v oslavách hrál oheň, který se nám zachoval v podobě vánočních svíček - symbolu nového světla. Jeden ze zapomenutých zvyků, který v některých evropských zemích pořád přežívá, je vánoční poleno. U Slovanů se nazývalo slovem „badnjak“. Bylo to velké poleno, nejčastěji dubové, které se obřadně polévalo vínem, mlékem, posypávalo zrním nebo jinými cennými poživatinami. Symbolizovalo ochranu a příchod nového světla. Toto poleno se o slunovratové noci spálilo v ohni, který se měl podle tradice hlídat až do východu Slunce. Uhlíky z něj pak měly magickou moc. S tím souvisí taky zvyk nočního bdění u ohně - v tuto nejdelší noc v roce jako ochrana před zlými sílami, které teď mají největší moc. Ráno se pak vítalo nové vycházející Slunce.
V některých zemích, třeba ve Francii, se tradice vánočního polena proměnila na pečení koláče ve tvaru polena. Pokud tedy vaše domácnost nedisponuje krbem, můžete si jej připomenout alespoň v této sladké podobě!
Nebo se můžete inspirovat tradicí bdění u ohně - alespoň u svíčky, a dopřát si příjemnou slavnostní noc, třeba s výkladem karet nebo jiným věštěním příštího roku, a pak se podívat na východ Slunce. Tak co, už víte, jak oslavíte slunovrat?
Časový paradox: Cesta mezi minulostí, přítomností, budoucností a esoterikou Čas je pro nás neoddělitelnou součástí života. Je to vlastně jediný rozměr, který nás neustále tlačí...
Celý článek »