Magie ohňostrojů
Ohňostroj - přestože se zdá, že tento výdobytek moderní doby nemůže mít dlouhou historii, ve své podstatě se jedná o fascinující vzdušné ohnivé představení a oheň se svými vlastnostmi je lidem znám už statisíce let.
28. 12. 2022 – Ohňostroje, o nichž se také mluví jako o barevném umění, mají svůj prapůvod už přes dva tisíce let zpátky ve staré Číně, kde náhodně došlo ke smíchání surovin - síry, ledku a dřevěného uhlí, ve správném poměru a vznikl první dělobuch. Velkolepé ohňostroje však obloha spatřila až s vynálezem střelného prachu v devátém století a jeho kolébkou byla opět Čína.
Obecně můžeme říci, že stejně jako na zemi, tak i ve vzduchu je oheň formou hoření, která se projevuje ve formě kombinace světla a tepla následkem rychlé exotermické oxidace hořlavých plynů uvolňovaných z paliva. O viditelné části hořících plynů se pak mluví jako o plameni, jemuž je přičítán nejenom světelný efekt, ale vzniklé teplo.
Žhavé uklidnění
Dívání se do ohně má obecně ozdravném účinky. Pomáhá uklidnit napjaté nervy a mírní stres. Již samotný pohled umožňuje dobytí energie, získání pocitu tepla a bezpečí. Dívání se do ohně také podporuje fantazie, protože hořící dřevo v kombinaci s plameny vytváří nesčetné obrazce.
V rámci myšlenky ohnivého představení ve vzduchu byly využity právě tyto atributy, plus ještě několik dalších, a tím je nepochybně snaha ohromit a s tím spojený adrenalin. Samo umístění ohně na oblohu má symbolický význam.
Ohňostroje neposkytují jenom vzrušující podívanou, plnou světelných záblesků a fascinujících obrazů, ale jsou doplněny také zvukovými efekty. Ohňostrůjce však nebudí obdiv jenom svým představením, k němuž jako k dechberoucí podívané nejčastěji na konci roku všichni zvedáme hlavy k obloze, ale i tím nakolik dovede tomuto nezkrotnému živlu vládnout.
Zkrocení živlu
Snaha vládnout ohněm a využívat ho pro buzení respektu či obdivu je patrná už od pradávna. Ti, co se ho však naučili do jisté míry ovládat, mnohdy upadli v podezření kvůli spojení s temnými silami. K obřadům oheň využívali různí mágové, pro velké publikum s ním pracovali tajemní fakíři a polykači ohně. Dnes můžeme oheň v rámci napínavého představení mimo oblohu vidět také v rámci různých ohnivých show (fire-show).
Ale zpět k ohňostrojcům, kteří vyvracejí často tvrzené formule o tom, že barva plamene je ve skrze zlatožlutá. Právě v ohněstrůjství se pracuje s tím, že určitý druh spalované látky a teplota hoření mají moc podílet se na barvě a svítivosti plamene a do jisté míry ho ovlivňovat.
K tradičním typům plamene patří temně žlutý čadivý plamem, způsobený nedokonalým spalováním (například nafty, gum), žlutý svítivý plamen (táborák, svíčka), bílý svítivý plamen (petrolejové lampy), a modrý nesvítivý plamen (plynový hořák).
U nesvítivého plamene je možné pracovat s jeho barvou pomocí některých chemických prvků a jejich sloučenin, které charakteristicky zbarvují nesvítivý plamen do potřebného odstínu. Tento postup se v praxi využívá i opačně, kdy může být u nesvítivého plamene laboratorního kahanu testována zkoumaná neznámá látka v rámci jednoduchých předběžných analýz, popřípadě při náročnějších analytických postupech spektroskopie.
Pro ohněstrůjce je však hlavním cílem příprava raket, světlic, ale třeba i barevných bengálských ohňů, které září do dáli. Již obyčejný sodík má moc zbarvit plamen do sytě žluté, draslík dovede obarvit plamen fialově a vápník překvapivě nikoliv bíle, ale cihlově červeně.
Neočekávaný barevný efekt má i přídavek mědi, která dovede zbarvit plamen do trávově zelené. Lithium se projeví purpurově červeně, stroncium také červeně, ale v tomto případě karmínově. Baryum probarví plamen žlutozeleně a antimon modře.
Tak co, jste přichystáni na letošní ohňostroj?
Kouzelné kameny - Všechny tváře jaspisu Jaspis se tváří, jako by byl mnoha kameny. Vypadá a účinkuje různě, všechny druhy a barvy jaspisu mají...
Celý článek »