Přestupný rok - odkud se vzal?
Tak jako každé čtyři roky, přichází tajemný 29. únor. Prozradíme vám, co o něm možná netušíte!
26. 2. 2020 – Jen jednou za čtyři roky...
V roce 2020 si po čtyřech letech opět otočíme stránku kalendáře na magické datum - 29. únor. Jestlipak znáte někoho, kdo měl štěstí se v tento den narodit, a své narozeniny a „věk“ může vydělit čtyřmi? Není moc lidí, kteří by měli takové štěstí! V kalendáři slaví 29. února svátek Horymír, což taky není příliš časté jméno a v Česku ho údajně nosí jen něco přes dvě stovky lidí. Tajemství 29. února však spočívá v něčem úplně jiném!
Ve starobylých dobách, kdy žil bájný vladyka Horymír ze starých českých pověstí, již kupodivu byl přestupný rok dobře známý, a to vůbec ne krátce. Jeho historie totiž sahá až do dob před naším letopočtem, přesněji do antiky. Spojuje se s dějinami vývoje kalendáře a se zjištěním, že rok má zkrátka o něco malinko více než spočtených 365 dnů! Kdybychom tedy jeho délku nechali na těch 365 dnech, tak se během staletí bude zvolna o kousíček a další kousíček posunovat, až nakonec nebudou roční období vůbec odpovídat realitě. K tomuto zjištění došli kupodivu již naši dávní předkové ve starověkém Egyptě!
Co s tím ovšem udělat? Nic se nedá dělat, asi nemůže být každý rok stejně dlouhý! A tak vznikl zvyk přidávat vždy v každém čtvrtém roce o jeden den navíc, takže tento rok měl 366 dnů. Přebývající kousek je totiž přibližně čtvrtina dne, a bylo by značně nepraktické přidávat ke každému roku třeba šest hodin, a pak mít půlnoc na hodinkách, ale světlo jako v šest ráno, nemyslíte? A tento zvyk čtvrtého přestupného roku se ukázal jako praktický a drží se až do dnešních dob!
Chaotické změny kalendáře
Aby to však nebylo zas tak jednoduché, ukázalo se po dalších staletích, když už se systém přestupných let dlouho používal, že to pořád ještě není dost přesné. Ten kousíček času navíc, oproti kterému trvá astronomický rok déle než ten kalendářní, totiž není přesně čtvrtina dne neboli šest hodin, ale o nějaké ty minuty méně. A to se nezdá, ale taky se to dokáže pěkně nasbírat!
A zde se dostáváme do 16. století našeho letopočtu, k reformě takzvaného juliánského kalendáře, který zavedl ještě slavný Julius Caesar, na kalendář gregoriánský, nazvaný podle papeže Řehoře XIII. Ten zavedl dodnes používaný systém, kdy přestupný rok zůstává jednou za čtyři roky, ale s výjimkou letopočtů které jsou dělitelné číslem 100, a zároveň nejsou dělitelné číslem 400. Tak například rok 2000 byl přestupný, ale rok 1800 nebo 1900 přestupný nebyl, a interval mezi dvěma přestupnými lety tehdy byl až 8 let.
Reforma papeže Řehoře se však ujímala místy jen rozpačitě. Přece jen, „ukradl“ jednorázově z kalendáře 10 dní, aby se to srovnalo, a místo 5. října bylo jednoho krásného rána najednou patnáctého, to už zní jako silné kafe, nemyslíte? Dokonce ještě i dnes se proto juliánský kalendář na některých místech vytrvale drží - nejznámější je pravoslavná církev, která pořád počítá svátky, jako třeba vánoce, podle starého kalendáře. Proto na východě slaví Štědrý večer později, když už my máme podle gregoriánského kalendáře svátek Tří králů!
Únor je ten poslední
A proč vlastně přidáváme ten poslední den navíc zrovna k únoru a neuděláme si místo toho třeba 32. prosinec? Bylo by to přece logičtější, přidat přestupný den na konec roku, nebo ne? Za to taky vděčíme antickému dědictví starých Římanů. Rok se u nich totiž začínal březnem, protože tou dobou se začínají zemědělské práce na polích. Nikoliv lednem jako dnes. Tím pádem byl únor posledním měsícem v roce. Ano, to je taky důvod, proč na něj zbylo ze všech měsíců nejméně dnů, pouze 28! A kam tedy přidáme ten poslední den navíc? Přece tam, kde je to na konci, a kde je zároveň měsíc, který má těch dnů ještě k tomu nejméně! Tak, a najednou to všechno dává smysl!
Tak, a teď už víte, jak je to s tím tajuplným 29. únorem! Jediná škoda je, že zatím ještě nikdo nevymyslel způsob, jak změnit skutečný běh času, a jedná se tedy jenom o čachry na papíře! Pokud nevěříte, zeptejte se těch, kdo se narodili 29. února, jestli se opravdu cítí čtyřikrát mladší, než jsou!
Která znamení se k sobě nejvíc hodí v posteli? Tyhle páry zažívají explozi vášně! Sexuální chemie není jen náhoda - hvězdy mají v tomhle jasno. Když se spojí dvě kompatibilní znamení,...
Celý článek »