Šestero postních nedělí
Postní období před Velikonocemi se pojí s řadou starobylých zvyků. Víte, jak se jmenují neděle postní doby a jaký mají význam?
24. 2. 2020 – Půst na dlouhých šest týdnů
Velikonoce se pomalu blíží, a to podle starobylé křesťanské tradice znamená čtyřicetidenní půst. Jakmile odzvoní masopustu a pochováme basu, začínají se odpočítávat neděle do Velikonoc. Nejspíš víte, že ta poslední se tradičně jmenuje Květní. Každá ze šestí postních nedělí však má své vlastní jméno a vážou se k ní jiné a zajímavé zvyky!
Postní období se začíná Popeleční středou (26.2.2020) a ještě v nedávných dobách bylo celkem přísně dodržováno. V této době jsou zapovězeny nejen zábavy a masitá jídla, ale i všechno mastné a tučné, a taky bychom se měli zřeknout alkoholu a dalších zlozvyků, jako je třeba kouření. No, zní to v dnešní době jako docela nesnadný úkol, ale má to svůj hlubší očistný smysl, který nás má naladit na příchod nového jara a nových začátků, takže se to vyplatí aspoň zkusit! I když šest týdnů je dlouhá doba!
Smutek, pražené zrní, mor nebo námluvy?
První postní neděle po Popeleční středě se jmenuje Černá. Černá značí smutek a odráží se v barvě oblečení, které v tento den nosily ženy. Ne, nebyl to smutek z toho, že už se nemůžeme bavit a tančit, ale ze smrti Ježíše! I když ono je to vlastně propojeno jedno s druhým! Typickým pokrmem byl pražený hrách zvaný „pučálka“.
Druhá postní neděle se jmenuje Pražná. Jestlipak uhodnete, co by to mohlo znamenat? Pojmenování nese podle pokrmu z pražených a naklíčených zrn. Klíčky obecně jsou v době předjaří tradičním a zároveň zdravým pokrmem. Ovoce a zeleniny je poskrovnu, od poslední úrody dlouho a do příští ještě déle, a tak nezbývá nic jiného, než si doplnit vitaminy jednoduchým způsobem z klíčků - a to se ví už dávno! Naši předci byli zkrátka chytřejší, než si občas myslíme!
Třetí postní neděle nese jméno Kýchavá. Připomíná nám totiž oběti moru, lépe řečeno více než jednoho, protože takzvaná „černá smrt“ se ve středověké historii bohužel opakovala několikrát. Podle pověry, kdo si v Kýchavou neděli kýchne třikrát za sebou, ten se bude po celý rok těšit pevnému zdraví!
Čtvrtá neděle v pořadí se jmenuje Družebná. Ta je konečně o kousek veselejší! Bylo zvykem se v tento den scházet k družnému posezení, a taky to byl den vyhrazen pro námluvy. A dokonce se navzdory tomu, že půst je v plném proudu, pekly i koláče! Výjimečně bylo povoleno drobné uvolnění přísných pravidel!
Vynášení Moreny a svěcení ratolestí
Pomalu se blížíme k Velikonocím a názvy začínají být známější a povědomější. Název páté postní neděle - Smrtná, jste již nejspíš slyšeli. Její jméno zní zlověstně, ale ve skutečnosti přináší radost! V tento den totiž bylo zvykem vynášet Morenu, symbol zimy a smrti, v podobě slaměné loutky v ženských šatech, která se zapálila a hodila do vody. Tak, a mrazivé zimě definitivně odzvonilo!
Poslední, šestá neděle před Velikonocemi nese známý název Květná. Bylo zvykem natrhat si v tento den kočičky z vrby a pak si je nechat posvětit v kostele. Je to symbol vítání jara a nového života, který nám podle křesťanské tradice slibuje vzkříšení Ježíše.
Ale jak vidíte, křesťanské zvyky se zde všude mísí s jinými, mnohem staršími a pohanskými. Třeba vynášení Moreny je slovanského a předkřesťanského původu. Vítání jara však pořád zůstává vítáním jara ve všech jeho tajuplných podobách! Něco starého se končí a umírá, a zároveň je zde příslib nového života a radosti. A právě v tom spočívá mystérium všech těchto starobylých zvyků na přelomu zimy a jara!
DEN DĚTÍ 2025: CO POTŘEBUJÍ VAŠE DĚTI PODLE ZNAMENÍ? Zjistěte v článku! Letos připadá Den dětí na tuto neděli, 1. června. Ideální čas nejen na zmrzlinu, balonky a radostné...
Celý článek »