Víly a skřítci - jsou jen v pohádkách?
Taky si na procházce lesem občas vzpomenete na příběhy o vílách, skřítcích nebo trpaslících? Věřte nebo ne, přírodní bytosti skutečně existují a můžete s nimi dokonce komunikovat!
9. 6. 2021 – Tajuplné bytosti, obývající různá přírodní zákoutí, patří do magické říše našeho dětství, pohádek, mýtů a legend. Asi jen málokomu v dnešní době napadne, že by tato mýtická stvoření mohla opravdu existovat. Snad je to i proto, že v přírodě netrávíme zas tolik času, abychom je mohli vnímat, tak jako naši předkové z dob, kdy tyto magické příběhy vznikaly. Ale pokud věříte, že existují andělé nebo duchové - pak ani skřítci, víly, trpaslíci, rusalky, vodník či dokonce legendární Krakonoš pro vás nemusí patřit jen do říše pohádek! A s trochou štěstí a vnímavosti se lze naučit naladit na to, abyste poznali jejich přítomnost!
Neviditelných bytostí, které obývají přírodu, existuje celá řada. Jsou spřízněny se živly vody, ohně, země a vzduchu, a jejich úkolem je hlídat, ať všechno v přírodě probíhá hladce, pečovat o zemi, řeky, jezera, hory, rostliny a zvířata. Tyto bytosti si žijí v klidu ve svém světě, a do lidských záležitostí se příliš nevměšují, tedy alespoň do té doby, než člověk vtrhne do jejich prostředí a nějakým zásadním způsobem jej naruší - třeba takové vykácení lesa. Jako běžní turisté se jich však nemáte důvod obávat, a pokud máte v úmyslu třeba pokácet starou jabloň na vaší zahradě, pak si můžete přírodní bytosti usmířit drobným rituálem nebo darem v podobě kousku jídla, který zakopete do země.
Škodolibé víly a záludný vodník
Jednu trošku záludnou vlastnost, alespoň pro nás lidi, ovšem přírodní bytosti přece jen mají - i když nejsou nijak zlomyslné, dovedou být někdy ukrutně škodolibé! Pamatujete si na pohádky o tom, jak víly svádějí mládence k tanci až do spadnutí, nebo jak bludičky vodí pocestné v lese pořád do kruhu? Tak to je přesně to, o čem mluvíme! A co teprve vodník, který loví duše utonutých lidí do hrníčků! Je opravdu zlý nebo ne?
Klíčem k pochopení toho, proč přírodní bytosti lidem občas pořádně zavaří, je respekt a poznání přírody. Jsou to situace, kdy lidé přírodu dobře neznali, přecenili vlastní síly nebo se nechali zlákat přeludy. To asi dobře zná každý, kdo byl někdy ve vysokých horách a ví třeba to, jak rychle se tam může změnit počasí nebo že ten kopec je ve skutečnosti mnohem dál, než vypadá. A tak je to s celou přírodou - pokud víme, že jsme tam jen hosté, a nechováme se jak neohrožení hrdinové, ale držíme si zdravý rozum a dobrý odhad situace, pak vám ani přírodní bytosti neublíží, a dokonce vám mohou připravit krásná překvapení! Třeba krásný výhled nebo duhu na místě, kam jste odbočili jen díky náhodnému vnuknutí!
Jak komunikovat s přírodními bytostmi?
Jak se tedy naučit přírodní bytosti vidět a komunikovat s nimi? Citlivější lidé mohou vnímat jejich přítomnost téměř až fyzickými smysly - i když samozřejmě žádné fyzické tělo nemají. Třeba se vám může zdát, že nějaká skála nebo kmen stromu má tvar postavy nebo obličej, nebo vidíte jakoby obrys ženské vílí postavy v dlouhých šatech někde na louce či v lese. Můžete taky vnímat zvuky podobné hučení v uších nebo mít pocit, jako kdybyste ve zvucích přírody slyšeli nějaký hlas. Komunikovat s přírodními bytostmi lze telepaticky formou myšlenek, ale když k nim promlouváte, je užitečné říct to i nahlas. Odpověď se vám pak zjeví ve formě myšlenky.
A o čem zajímavém si s přírodními bytostmi můžete popovídat? Nejčastěji vás navedou na cestu, kterou máte nebo nemáte jít. Neodbočujte nikam, kde se vám to pocitově nelíbí, to je jejich vzkaz. Věřte svému instinktu, možná byste tam nějaké neviditelné bytosti zrovna vyrušili. Nebo když se na nějakém paloučku chystáte dát si svačinu, je dobré se zeptat: „Milé bytosti, můžu se tady zastavit?“. Odpověď přijde formou pocitu - pokud je nepříjemný, jděte dál. Stejně tak se můžete zeptat na rozcestí, když nemáte pevný cíl - možná se dostanete na nádherná místa, která byste jinak nenašli!
Starobylé tajemství svátku čarodějnic Noc ze 30. dubna na 1. května je vskutku nocí magickou. Ve vesnicích se rozhoří ohně - je totiž večer...
Celý článek »