Zelený záblesk usínajícího slunce
Jako první o něm mluvili námořníci. Pak se stal součástí pověstí a legend. A teprve s vynálezem fotografie se prokázalo, že skutečně existuje. O co jde? O zelený záblesk, zřídka se objevující nad zapadajícím sluncem.
30. 11. 2016 – Od Vernea k současnosti
Jules Verne jej popsal jako „jakmile někdo zelený paprsek uviděl, nemůže se už nikdy zmýlit ve věcech, které se týkají citů. Jeho objevení ničí všechny iluze a klamy, a ten, kdo jej jednou spatřil, vidí jasně do svého srdce i do srdce druhých lidí“. Sice jej přiřadil skotské pověsti, která nikdy neexistovala, samotný zelený záblesk je ale pravý.
Při západu nebo východu slunce se nad kotoučem těsně před zmizením může mezi červenou barvou objevit i zelená. Vidět je jen pár sekund, proto se označuje jako záblesk. Oproti polární záři je možné ho vidět všude na světě. I tak ale musí okolí splnit několik podmínek.
Kdy je vidět?
I u nás se vám může poštěstit ho spatřit, největší šanci máte na horách. Záblesk se objevuje při naprosto bezmračné obloze. Nic neodráží sluneční světlo zpět a vzduch je čistý. Pokud je slunce v tu chvíli dostatečně daleko, v posledních chvílích se nad ním ukáže zelený záblesk.
Oko pozorovatele
První zprávy o něm přinesli námořníci už v 17. století. Nekonečná plocha oceánů a ničím nerušený výhled poskytovali skvělé podmínky. Tehdy jim ovšem nikdo nevěřil. Většina námořníků si tedy zážitek raději nechala pro sebe, aby je neobvinili z mořského blouznění.
Teprve o dvě stě let později, v roce 1873, jeho existenci dokázal David Winstanley. Na jedné z prvních barevných fotografií byla nad sluncem skutečně vidět zelená. Do té doby se věřilo, že záblesk vzniká v oku toho, kdo se dívá.
Možná právě tím se inspiroval Verne, který svůj román vydal jen o pár let později.
Jak zelený záblesk vzniká
Zelená vzniká vlastně velmi jednoduše. Slunce se při zacházení za obzor chová trochu jako hranol rozkládající světlo. Stejně jako déšť láme paprsky slunečního světla a vytváří tak duhu. S trochou nadsázky je zelený záblesk malou sluneční duhou těsně před tím, než zapadne za obzor.
Časový paradox: Cesta mezi minulostí, přítomností, budoucností a esoterikou Čas je pro nás neoddělitelnou součástí života. Je to vlastně jediný rozměr, který nás neustále tlačí...
Celý článek »