Zimní čas – oblíbený i neoblíbený
Opět budeme ráno o hodinu později vstávat, těšíte se? Střídání letního a zimního času zřejmě brzy odzvoní - který z nich je ten správný?
21. 10. 2020 – Není to starý zvyk
V noci ze soboty 24. října na neděli 25. října 2020 si opět jednou přetočíme ručičky hodinek o hodinu dozadu, takže si déle pospíme. Bude to jedno z historicky posledních střídání letního a zimního času? Všechno nasvědčuje tomu, že snad ano, i když praktické provedení tohoto úkolu pro celou Evropu nebude rozhodně nikterak snadné. Na letní a zimní čas jsme si už totiž zvykli a je těžké se rozhodnout jen pro jeden z nich. A přitom to kupodivu vůbec není nijak starý vynález! Střídání časů je novější, než byste si mohli myslet!
Střídání časů v té podobě, jak ho známe teď, se začalo teprve v roce 1979, takže dříve narozeni si ještě dobře pamatují, jak se žilo bez něj. Původně trval zimní i letní čas stejně, půl roku, a střídaly se na konci března a pak na konci září. Podzimní střídání však bylo v roce 1996 přesunuto až na poslední říjnový víkend, takže teď trvá letní čas déle, až sedm měsíců, zatímco ten zimní pouze pět.
Proč je zimní čas ten správný?
A přitom ve skutečnosti je paradoxně zimní čas ten „správnější“. Tedy, správnější z astronomického hlediska. Pravé poledne, kdy je Slunce na obloze nejvýš a přesně na jihu, astronomicky nastává během zimního času kolem dvanácté hodiny, zatímco v létě až kolem jedné hodiny odpoledne. Úplně přesný čas není na minutu 12:00, ale liší se na různých místech z toho důvodu, že časové pásmo je potřeba sjednotit tak, aby platilo na velkém území - větším než polovina Evropy. A už i v rámci naší republiky se přesný čas, kdy Slunce vychází a zapadá, a tedy i přesné poledne, liší v řádu minut.
Každopádně, ten původní čas je pro nás ten zimní. Idea letního času pochází z dob první světové války a poprvé byl vyzkoušen v roce 1916, později ovšem zase zrušen. Šlo o to, šetřit denním světlem tak, že se v létě vstane o hodinu dřív, když brzy svítá, a díky tomu je pak večer o hodinu delší. Dnes už ovšem není svícení zas tak důležitou položkou ve spotřebě energie jako kdysi, a proto začíná střídání časů ztrácet smysl.
Výhody i nevýhody
Definitivní sbohem střídání časů se ovšem komplikuje. Není totiž snadné rozhodnout se pro jeden nebo druhý ani v rámci jedné země, natož celé Evropy. Můžete namítnout, že zimní čas je ten správný, ale na druhé straně, teď máme po větší část roku čas letní. A dlouhé letní večery jsou rozhodně příjemnější, než východ Slunce ráno před čtvrtou!
Na druhé straně, kdybychom zrušili čas zimní, tak nejenže poledne už nebude nikdy ve dvanáct a půlnoc o půlnoci, ale zkomplikují se i jiné věci. Především budeme vstávat v zimě ráno do ještě větší tmy a sluníčko se objeví o hodinu později než dnes, což může být docela depresivní.
Střídání časů je ovšem taky stres - a to hlavně pro náš biorytmus. Citlivější lidé, zvyklí na pravidelný denní režim, si pokaždé musí týden nebo i déle zvykat, když se čas změní. Stresující je hlavně jarní změna, kdy je potřeba vstávat o hodinu dříve.
Střídání času v horoskopu
Za zavedení jednotného času by se určitě vyslovili astrologové. A asi spíš budou za ten původní zimní, který je blíž ke skutečnému dění na obloze. Jde o to, že teď je potřeba při výpočtu horoskopu zohlednit, jestli se dotyčný člověk narodil během letního nebo zimního času, protože astrologické tabulky jsou v GMT (Greenwichský čas), který je po celý rok stejný, a připočítáváme k němu v zimě jednu hodinu, zatímco v létě až dvě. A protože čas se střídal v různých letech různě, komplikuje to celou situaci.
A co vy, který čas je váš oblíbený? A vyhovuje vám jejich střídání?
Kouzelné kameny - Všechny tváře jaspisu Jaspis se tváří, jako by byl mnoha kameny. Vypadá a účinkuje různě, všechny druhy a barvy jaspisu mají...
Celý článek »